čtyři roky života

Čtyři roky jsem strávila na střední soukromé škole výpočetní techniky. Byla to krušná léta a trvalo mi dost dlouho než jsem na to začala koukat s odstupem ale už to tak vidím. Nebudu mluvit o učení... o profesorech.. ale o třídě. Na začátku prváku jsem byla ze své třídy naprosto unešena. Měla jsem pocit, že jsme nejlepší parta a že se semnou každý kamarádí. Časem mi začalo docházet, že to až tak úplně není a že možná někdo říká něco jiného než říká mě. Teď nemluvím o nikom konkrétním ale o celku. No a pak se asi něco stalo... vlastně nevím přesně co ale i náš třídní se mě nedávno zeptal:" Co se v tom druháku stalo? Najednou jste se rozdělili na několik skupin." V tu chvíli když to řekl tak sem si říkala, že tj nějaká blbost.. že jsme takový byli vždycky. Ale není to tak. Ze začátku jsme opravdu byli poměrně dobrá parta a tak nějak jsme se docela bavili všichni spolu. Ale co se stalo? To nedokážu říci. Nemyslím si ,že by tam byla nějaká velká hádka co by nás rozdělila...ale možná jsme se po tom roce už poměrně dost dobře poznali a každý si našel lidi, se kterými si více rozuměl a s těmi se bavil. Možná... jinak nevím co by se mohlo stát. No celkově mám pocit, že čím více jsem se snažila aby mě třída měla aspoň trochu ráda tak tím mě měli rádi méně... ale možná to byl jen můj pocit. .. i když ve chvíli kdy mě chtěli "vyhodit" ze třídy.. tak mi nebylo vůbec do smíchu. Musím říct, že jsem to obrečela a na pár týdnů jsem začala třídu spíš nenávidět. Opravdu musím říct, že to bolelo. Ať se v té třídě stalo za 4 roky cokoli tak tohle bolelo nejvíc. Časem sem si ale řekla, že to stejně způsobil někdo úplně jiný.. - tím myslím pana ředitele - protože kdyby nevymyslel tuto blbost tak by se nic takového nemuselo řešit. A to, že kvůli pár korunám naši třídu rozbil... Ať už tím ,že museli odejít lidé a tím, že poštval lidi proti sobě ... Tak tento čin ukázal co s v tomto člověk skrývá. Protože nikdo kdo má aspoň trochu empatie a lidskosti v sobě...by to neudělal. No po tomto incidentu jsem aspoň věděla co si o mne kdo myslí. Časem jsem na tuto událost zapoměla a ... možná, že to bylo způsobeno tím, že přišel najednou rok, kterého sem si myslela ,že se ani nedožiji. Poslední ročník. Maturitní ples. Myslím, že 4 roky je taková ideální doba na to poznat člověka a spřátelit se se všemi lidmi ze třídy. A taky to tak vypadalo. Lidi co se spolu nikdy nebavili se najednou začali kamarádit. Začali spolu chodit na pivo a ve třídě zavládla poměrně příjemná pohodová nálada.Pak přišel on...PLES. Bylo naprosto skvělé jak jsme se dokázali poměrně jednoduše shodnout na věcech, o kterých ostatní třídy rozhodovali dlouho a hádali se kvůli tomu. A když už jsme se shodnout nemohli tak jsme prostě hlasovali a odhlasovali. Maturitní ples mě chytil a myslím ,že jsem to brala nejen jako únik od školních starostí ale také jako možnost se zase začlenit do třídy.. Ale myslím, že to dopadlo skoro opačně :D Vzhledem k tomu, že se hodně lidí nehodlalo vůbec začlenit do organizace a já jsem zase nechtěla všechno rozhodovat sama, aby potom někdo nepřišel a neřekl, že to tak nechtěl. Tak jsem chvílema měla pocit, že mě opravdu nemají rádi, protože po nich pořád chci nějaké názory. A to nemluvím o tom, když jsem vybírala peníze na kápě atd. No ale vzhledem k tomu, že jsme si vymysleli poměrně složitou akci... čekali jsme až se nám ušijí kápě. A pak jsme zjistili, že nám zbývá už jen pár dní na to, abychom natočili video. Tak jsme se do toho pustili. Musím říct, že to mě fakt bavilo :-) připada jsem si hrozně důležitá. No a pořád jsem čekala kdy někdo přijde a řekne: hele já umím stříhat video, já to nastříhám. A ono nic. Nikdo nepřišel... no a tak jsem si řekla, že to teda nastříhám sama, protože jsme neměli čas na nějaké zdlouhavé stříhání po škole. A vzhledem k tomu, že jsem měla kamarádku, která se stříhání videa učila dost dlouho ve škole, domluvila jsem se s ní, že mi s tím pomůže. Jenže s toho prostě sešlo a tak jsem na to zůstala sama. No.. přítel mi nainstaloval jeden stříhací program a dal mi k němu manuál. A tak jsem celé velikonoce stříhala video.

(Tak toto je naše video... trochu v horší kvalitě..jinak je moc veliký)

Musím říct, že to byl záhul protože jsem ti nikdy v tomto programu nedělala a chvílemi jsem strácela úsměv na tváři. Navíc jsem to musela dělat všechno sama a opravdu jsem měla strach, že až to video pustím, tak mi třída řekne, že je to hrozné a co jsem to tam dala za hudbu atd. Ale musím říct, že jsem si nikdy nepřipadala tak dobře, jako když za mnou přišlo několik lidí - včetně jednoho od kterého bych to opravdu nečekala, a naprosto upřímně mi řekli, že to video se jim líbí a, že se mi povedlo. Opravdu... to bylo to zadosti učinění na které jsem čekala. To bylo to kvůli čemu jsem se do té organizace pustila.

No a pak přišel ples... Musím říct, že až na to, že nám ti blbci zvukaři pustili jinou hudbu do videa (což jim neodpustím do smrti, protože s častováním té hudby jsem se mořila kolik hodin) tak to dopadlo všechno dobře. Bavila jsem se úžasně a dostala jsem hodně pochval za nástup a tak. I když byla chvíle.. když pan moderátor "hodnotil" naší vizitku... "jedna mínus zvuk, jedna mínus střih... blablabla... ale co si zaslouží jedničku z hvězdičkou je režije v podobě třídního učitele!") Né že bych neměla ráda našeho třídního ale tohle mě naštvalo maximálně. Vzhledem k tomu, že všechno sem dělala já... s tím, že teda na režii se podílela ještě třída celkově. A nějaký blbeček kterej moderuje sport si dovolí hodnotit naši práci. Fakt.. neměla jsem slov. Ale jinak to dopadlo více než dobře. No myslím,že poslední ročník nakonci nás docela sjednotil a stala se z nás poměrně dobrá parta. No a v nejlepším to skončilo... Tak to má být.